Počet přístupů na stránky:

Optimalizováno pro prohlížeč:

Krok za krokem - rok 2006

Můj vztah k železnici

Obdivovatelem a fandou železnice jsem od dětských let. O prázdninách jsem často chodíval s dědečkem, který byl hlavním pokladním tehdejších ČSD ve Slavkově u Brna, na tamní nádraží a sledoval ten pohyb na kolejích a v dopravní kanceláři. Nutno podotknout, že tehdy ještě byla železnice železnicí a počet projíždějících vlaků na trati č. 340 (Vláře) se denně blížil ke stu. Tady vznikaly moje první fotografie toho fascinujícího modrého světa s okřídleným kolem. Tehdy této trati dominovaly "Sergeje", které často v přípřeži nebo na postrku tahaly 60-ti vozové vlaky.

Mechanická předvěst ve směru
od Bučovic. Předvěst i vjezdové
návěstidlo jsou dnes světelná
typu AŽD.

Přivolávací návěst na vjezdovém
návěstidle od Bučovic. Tam kde
stojím, dnes vede obchvat ko-
lem Slavkova.

Vlak vedený dvojicí "Sergejů"
právě opouští Slavkov u Brna
směrem na Trenčianskou Teplou.

Pohled od dopravní kanceláře na
odjezdové zhlaví směrem do Bu-
čovic. Po levé straně je dnes již
neexistující cukrovar.

"Sergej" manipulačního vlaku
před dopravní kanceláří čeká na
odjezd do Veselí nad Moravou.

V Brně to byla zase přechodová lávka přes modřické zhlaví ve stanici Horní Heršpice,
ze které byly pořízeny následující fotografie:

Celkový pohled na železniční
stanici Horní Heršpice směrem
od Modřic.

Osobní vlak Břeclav-Brno
sestavený z "patráků".
Můj neodmyslitelný souputník
na cestě ze školy.

Nákladní vlak tažený dvojicí
"Laminátek" odbočuje na
modřickém zhlaví směrem na
Brno-dolní nádraží
a Maloměřice.

Osobní vlak z Jihlavy
vjíždí do stanice.

Osobní vlak do Jihlavy tažený
"Bardotkou" opouští stanici.

Lv "Sergej" čeká na
modřickém zhlaví na
přestavení výměn.

Nahoru

Od "čajového stolku" do zahrady

Nejdříve jsem začínal s velikostí TT na jednoduchém oválu se dvěma soupravami. Při studiu na dopravní průmyslovce v Břeclavi jsem postupně pronikal do tajů železničního provozu a současně stavěl svoje první kolejiště. Vzhledem k bytovým poměrům paneláku byl rozměr 80 x 150cm a kolejiště se sklápělo ke stěně. Po studiích a založení rodiny se svět modelové železnice dostal na vedlejší kolej. Ale dění v železničním světě jsem nepřestával sledovat. Teprve když jsme se v roce 1999 přestěhovali do rodinného domu, tak se prostor a možnosti pro vybudování železnice (díky prostorné půdě) výrazně rozšířily. Několik let jsme ale veškeré úsilí věnovali rekonstrukci domu a zahrady. Na kolejiště stále nebyl čas a hlavně stavební připravenost. Minulý rok však rodinná rada rozhodla změnit půdu v bytové prostory a na kolejiště již nezbylo místo (a to jsem několikrát do roka slyšel od mého syna: "Tati, tak kdy už si postavíme to kolejiště ??!!")

Tak se začala rodit myšlenka - vybudovat si zahradní železnici. Porozhlížel jsem se na internetu, až jsem narazil na stránky společnosti DRAH-SERVIS s.r.o. pana Šilera. A když jsme se zúčastnili prvního srazu příznivců velkých měřítek – BYLO ROZHODNUTO.

Následující fotografie jsou bez komentáře - vychutnejte si idylku na zahradě pana Šilera ...

Nahoru

Digitální startovací sada

Tak nastal ten dlouho očekávaný den 24.12.2006, kdy jsme společně se synem našli pod stromečkem digitální startovací sadu. A ještě ten večer jsme neodolali pokušení a tu velkou krabici otevřeli ...