Počet přístupů na stránky:

Optimalizováno pro prohlížeč:

Putování po Švýcarsku 2010

část 5.

... předchozí reportáž - Putování po Švýcarsku 2010 - část 4.

Fotografie pořídil: © Tomáš Randýsek

RIGI Bahn

Rigi-Bahnen je skupina dvou normálně rozchodných ozubnicových tratí v úsecích Vitznau - Rigi Kulm (VRB), Arth-Goldau - Rigi Kulm (ARB) a lanové dráhy v úseku Weggis - Kaltbad (LWRK) na úbočí hory Rigi, která leží nad Luzernským jezerem a tyčí se do nadmořské výšky 1.800 metrů.

První úsek z Vitznau na Staffelhöhe byl otevřen v roce 1871. Autorem byl švýcarský inženýr Niklaus Rigennbach, který zkonstruoval ozubnicový systém, kdy je ozubnice uložena mezi kolejnicemi a pohyb je zajištěn pomocí ozubeného kola umístěného pod lokomotivou. Úsek Staffel - Rigi Kulm byl otevřen v roce 1873. V roce 1875 byl otevřen úsek z města Arth, které leží na opačném úbočí, na vrchol Rigi.
Elektrifikace začala v roce 1906, kdy byl elektrizován úsek z Arth do Goldau. V dalším roce byl elektrifikován úsek z Goldau do Rigi Kulm. Úsek z Vitznau byl elektrifikován až v roce 1937.
Provoz zajišťují dvě parní lokomotivy No. 16 z roku 1923 a No. 17 z roku 1925 a několik elektrických vozů. Elektrické vozy VRB jsou opatřeny červeným nebo červeno-bílým nátěrem, elektrické vozy ARB jsou opatřeny modro-bílým nátěrem.
V roce 1996, u příležitosti 125 let zahájení provozu, byl pro letní sezónu zprovozněn parní vůz č. 7 se stojatým kotlem. V současné době je vystaven v muzeu dopravy v Luzernu.

Úsek Vitznau - Rigi Kulm měří 5 kilometrů, překonává převýšení 1550 metrů a maximální stoupání je 250‰. Úsek Arth-Goldau - Rigi Kulm měří 6.8 kilometru, překonává převýšení 1752 metrů a maximální stoupání je 200‰.

První návštěva koncové stanice ve Vitznau byla při našem výletu na PilatusBahn.
Při asi půlhodinovém čekání na loď jsme pořídili pár fotek stanice a vozovny.

Vozovna ve stanici Vitznau.

Staniční koleje částečně
překrývá silniční most.

Strmé stoupání přímo za stanicí.

Elektrický vůz č. 21.

Elektrický vůz č. 3 přijíždí ze sta-
nice Rigi Kulm.

Elektrické vozy ve stanici.

Elektrický vůz č. 31 byl po svém příjezdu odstaven do vozovny:

Odjezd osobního vlaku z Vitznau do vrcholové stanice Rigi Kulm:

Pomocí malé posunovací lokomotivy Ta 2/2 byla postupně sestavena
další souprava osobního vlaku:

Posunovací lokomotiva Ta 2/2 na točně.

Posun s osobním vozem č. 1.

Detail spřáhla.

Posun s osobním vozem č. 2.

Ve výtopně odpočívala parní lokomotiva No. 16, která byla vyrobena v roce 1923 továrnou Schweizerische Lokomotiv-&Maschinen-Fabrik (výrobní číslo 2871):

Osobní vůz č. 16.

Služební jednotka č. 18.

Salonní vůz č. 11.

Elektrická jednotka č. 22.

Cisterna na naftu.

Sněhová fréza.

Sněhový pluh.

Poslední den našeho putování jsme věnovali výletu na vrchol hory Rigi. Počasí nám opět přálo. Na tento den byly navíc naplánovány jízdy parních lokomotiv a o to víc jsme se těšili.

Elektrická souprava je připravena
k odjezdu.

Stanoviště strojvedoucího.

Z Luzernu připlouvá loď, ...

... která veze výletníky.

Opouštíme Vitznau.

Traťový úsek nad Vitznau.

Pohled na Vitznau.

Bürgenstock.

Nástupní ostrůvek vyžaduje
přesnost strojvedoucího.

Krátký tunel.

Na trati.

Dvoukolejný úsek trati.

Zastávka Romiti.

Oddílové návěstidlo před zastáv-
kou Kaltbad.

Zastávka Kaltbad je také konco-
vou stanicí lanovky z Weggisu.

Odtud trať opět pokračuje
jednokolejně.

Místní obyvatelé využívají železni-
ci k přepravě mléka.

Trať z Arth-Goldau.

Do stanice Staffel přijíždí elektrická souprava z Arth-Golgau.
Soupravy jezdící na této lince jsou v modrém provedení.

Rozdvojení tratí ve stanici Staffel.

Stanice Staffel.

Poslední úsek tratě.

Pohled na stanici Staffel.

Blížíme se k vrcholové stanici.

Chvíli po nás přijíždí i vlak z Arth-Goldau.
V pozadí je vidět část Luzernu.

Modré elektrické soupravy
jezdí na trati z Arth-Goldau.

Červená elektrické soupravy
jezdí na trati z Vitznau.

Pohled z vrcholu Rigi na stanici
Staffel.

Paralelní příjezd souprav ze stanice Staffel.
Modrá souprava má připojený malý plošiňák se zásobami.

Strojvedoucí.

Odjezd.

Chvilka na kávu a na pokec.

Elektrický vůz č. 2.

Osobní vůz č. 2.

Plošina s nárazníkem.

Interiér.

Detail spřáhla.

Mezitím přijel z Vitznau další vlak a cestující zaplavili nástupiště:

Elektrická jednotka č. 14.

Řídící vůz č. 24.

Detail spřáhla.

Odjezd vlaku do Vitznau.

A to už se údolím rozléhalo pískání parní píšťaly a ze stanice Rigi Klösterli začaly šplhat k vrcholu Rigi dva osobní vlaky tažené parními lokomotivami:

Stanice Rigi Klösterli.

Stanice Staffel.

Osobní vlak odjíždí ze stanice
First ...

... a šplhá ke stanici Staffel.

A za chvíli přijel osobní vlak do stanice Rigi Kulm.

Příjezd dalšího vlaku - elektrická jednotka BDHe 2/4 č. 12 a řídící vůz č. 22.

Příjezd osobního vlaku z Vitznau s elektrickým vozem č. 5.

Parní lokomotivy mezitím zdolávají stoupání ke koncové stanici.

Odjezd osobního vlaku - elektrická jednotka BDHe 2/4 č. 12 a řídící vůz č. 22.

Osobní vlak se zájemci o fotografování vyjíždí naproti parním vlakům.

První vlak v pořadí s parní lokomotivou H 17.

Druhý vlak v pořadí s parní lokomotivou H 16.

Parní lokomotiva H 16 vyrobená
v roce 1923.

Topič.

Parní lokomotiva H 16.

Parní lokomotiva H 17 vyrobená
v roce 1925.

Parní lokomotiva H 17.

Táhla a převody.

Detail ozubeného kola.

Parní lokomotiva H 17 osobními
vozy.

Osobní vůz ARB č. 32.

Interiér vozu.

Osobní vůz ARB č. 35.

Osobní vůz ARB č. 11.

Zadní plošina s brzdou.

Parní lokomotiva H 16 osobními
vozy.

Pravidelná údržba.

Lokomotiva H 16.

Detail zadní části.

Stanoviště strojve-
doucího.

Při jízdě vlaku, kdy je lokomotiva řazená na konci,
je ze stanoviště průvodčího možno ovládat píšťalu na lokomotivě
pomocí drátěného táhla.

Osobní vůz VRB č. 5.

"Žádáme zdvořile,
neplivejte ve voze".

Detail světla.

Dřevěná výzdoba.

Vůz III. třídy.

Průvodčí používá venkovní lávku.

Na cestě do stanice Staffel.

Stanice Staffel.

Příjezd do stanice Staffel.

Ochlazování ozubnicových výhybek.

Po příjezdu do stanice Staffel
jsme museli všichni vystoupit
a nastal posun.

Zabrždění zadního vozu ruční brzdou.
Vůz pojede do Vitznau.

Zajištění vozu klínem vloženým do ozubnice.

Lokomotiva s prvním vozem odjela na zhlaví.

A vzápětí přijela na první kolej, kde byl osobní vůz odstaven.
Tento vůz pojede do Arth-Goldau.

Elektrická souprava z Arth-Goldau
čeká před vjezdem do stanice.

Zajištění vozu klínem.

Poté lokomotiva přejela na druhou kolej, kde byl připojen osobní vůz do Vitznau.

Souprava z Arth-Goldau si připojila odstavený vůz přejela i s ním na druhou kolej.

My jsme mezitím popojeli směrem k odjezdovému zhlaví na Vitznau,
kde jsme čekali na příjezd souprav z protisměru.

Doplňování vody.

Povoz pro cestující.

Strmé stoupání.

Na dvoukolejném úseku míjíme
protijedoucí vlak.

Ve stanici Freibergen čekáme na křižování s protijedoucími vlaky.
Také nás dojely dva následné vlaky do Vitznau.

Ze stanice Freibergen již jedeme ve skupině.
Náš vlak nezastavuje, cestující nastupují do souprav za námi.

Příjezd do Vitznau.

Parní lokomotiva H 16.
Na kabině strojvedoucího je dobře patrná výška hladiny vody.

Elektrická jednotka zajíždí
přes točnu do vozovny.

Parní lokomotiva zajíždí také do vozovny.
Provozní den se schyluje ke konci.

Ruční posun.

Replika stojatého kotle.

Staniční zvon.

Provozní den a náš výlet
po Švýcarsku je u konce.

Také letošní výlet do této alpské země byl plný nových zážitků a poznání. Zejména pobyt v oblasti Luzernu byl okouzlující. Příroda, do které je město a jeho okolí zasazeno, je prostě nádherná. Ženeva má samozřejmě také co nabídnout, ale život je zde více uspěchaný, což je samozřejmě dáno velkou koncentrací mezinárodních institucí a obyvatel. I když železnice nebyla prvotním cílem, nelze jí ve Švýcarsku minout. Poděkování patří samozřejmě našim manželkám, které nám naše železniční exkurze tolerovaly a některých se dokonce samy zúčastnily.

Nahoru