Počet přístupů na stránky:

Optimalizováno pro prohlížeč:

3. Parní Olympia

Brno, 7. - 8. 6. 2014

O mezinárodním setkání modelů parních lokomotiv, funkčních parních strojů a historických autobusů - 3. Parní Olympii již můžeme hovořit v čase minulém. Skoro půlroční náročné přípravy byly korunovány přítomností několika desítek již známých, ale také zcela nových účastníků. I když se jednalo o již třetí ročník, byla příprava a organizace zúčastněných strojů snad ještě časově náročnější než v roce loňském. A to jsme již nemuseli finišovat se stavbou nádraží.

Účastníci a vystavovatelé se začali sjíždět již v pátek, také návoz velkých parních strojů, konkrétně parní lokomotivy, probíhal již od časného rána. Mezitím jsme ještě stihli svézt mateřskou školu z Nezamyslic. V sobotu pak dorazila i zbylá část. Po celý víkend panovala mezi všemi účastníky výtečná nálada, kterou nepokazilo ani opravdu tropické počasí, neboť teploměry atakovaly hranici třicetipěti stupňů. Po dalším roce jsme ve vztazích, nejen se zahraničními modeláři, zase o kousek dále a dá se říct, že naše evropská modelářská rodina funguje v přátelské symbióze. Cítíme však trochu náš deficit v tom, že zatím nejsme z časových a personálních důvodů schopni navštěvovat parkové dráhy spřátelených klubů, jak tomu bývalo dříve. To však ještě nebyla naše dráha v provozu každý víkend. Zatím je nás na běžný víkendový provoz tak akorát, takže na nějaké ježdění po Evropě si zatím nemůžeme dovolit. Ale i tak jsme slíbili štýrským kolegům účast na podzimním Herbstfestu, kdy budou slavit desáté výročí otevření parkové dráhy v Grazu. Naše Téúčko bude určitě vítaným zpestřením jubilejního provozu.

3. Parní Olympia začíná ...

Pro modely lokomotiv parkové dráhy začíná provozní den zpravidla v rotundě a před ní, kde dochází k jejich dozbrojování, promazávání a roztápění. Někdy to jde hladce, jindy musíte některým i domluvit. Zcela výjimečně se stane, že ani důrazná domluva nepomůže. To se letos naštěstí nikomu nepřihodilo a všechny lokomotivy postupně rotundu opustily a vydaly se na trať.

Před rotundou.
(foto © Jiří Polák)

Miha a Branko.
(foto © Jiří Polák)

Dvojice ze Slovinska.
(foto © Tomáš Randýsek)

Milada - letošní nováček.
(foto © Tomáš Randýsek)

Reinhardova 99 211.
(foto © Jiří Polák)

Další z nováčků - Old Smokey.
(foto © Jiří Polák)

Jirka roztápí Solingen.
(foto © Jan Sajbrt)

Pavel se připojil vzápětí.
(foto © Tomáš Randýsek)

Elizabeth.
(foto © Jiří Polák)

Dozbrojování TU 47.001.
(foto © Tomáš Randýsek)

Rozpis kolejí v rotundě je hotov,
jen aby ho ostatní dodržovali.
(foto © Tomáš Randýsek)

Martin je připraven na posun.
(foto © Tomáš Randýsek)

První modely už
najíždějí.
(foto © Jiří Polák)

Instalace přípojky.
(foto © Jiří Polák)

Také v kuchyni probíhala od brzkého rána příprava. O všechny návštěvníky bylo po gastronomické stránce vzorně postaráno. Až na drobné problémy se stávkujícím kávovarem, šlo vše poměrně hladce. Obědový gulášek, odpolední sladko-slaná tabule, večerní grilování a nedělní raut snad uspokojily i ty nejnáročnější strávníky. Také nápojů bylo dostatek a nikdo nám v tom vedru žízní nestrádal.

Tandem Milena a Renata.
(foto © Jiří Polák)

"Tak nevím, nevím!
Kávovaru se moc nechce!"
(foto © Jiří Polák)

Tak si dal kávovar nakonec říci
a ještě trocha kávy před startem.
(foto © Jiří Polák)

"My jsme připravené!"
(foto © Tomáš Randýsek)

"Já dnes budu také průvodčí."
(foto © Jiří Polák)

Na nástupišti ještě panoval klid,
ale první nedočkaví návštěvníci stáli před pokladnou již před otevřením.
(foto © Jiří Polák, Tomáš Randýsek)

Letošní komentovaná přehlídka modelů byla začleněna plynulou formou do odpoledních jízd:

Roman - komentátor.
(foto © Jan Sajbrt)

JZ 97
Branko Kovac, Slovinsko

(foto © Tomáš Randýsek)

K 3
Miha Omerza, Slovinsko

(foto © Tomáš Randýsek)

GARRATT K1
Wolfgang Kargl, Rakousko

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Jan Sajbrt)

(foto © Tomáš Randýsek)

MILADA
Karel a Radim Šnáblovi, Česká republika

(foto © Tomáš Randýsek)

OLD SMOKEY
Jiří Šurda, Česká republika

(foto © Tomáš Randýsek)

99 211
Reinhard Lorenz, Rakousko

(foto © Tomáš Randýsek)

BARBORA
Petr Bauer, Česká republika

(foto © Tomáš Randýsek)

KAROLINENHOF
Aleš Mácha, Česká republika

(foto © Tomáš Randýsek)

SOUTHERN L1
Elizabeth Cooling, Anglie

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Jan Sajbrt)

(foto © Tomáš Randýsek)

CLASS 37
Graham Cooling, Anglie

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Jan Sajbrt)

(foto © Tomáš Randýsek)

E 4
Peter Schlagbauer, Rakousko

(foto © Tomáš Randýsek)

ÖBB 2070 076-1
Jörg Scherr, Rakousko

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Jan Sajbrt)

RT3
Andreas Schlagbauer, Rakousko

(foto © Tomáš Randýsek)

GEBUS
Herbert Trieb, Rakousko

(foto © Tomáš Randýsek)

MIXNITZ
Thomas Winkler, Rakousko

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Jan Sajbrt)

(foto © Tomáš Randýsek)

RT3
Hans Pesserl, Rakousko

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Jiří Polák)

MALÁ DRÁHA SKALSKO 3
Petr Vídner, Česká republika

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Jan Sajbrt)

(foto © Tomáš Randýsek)

ET 4040
Johannes Nepp, Rakousko

(foto © Tomáš Randýsek)

SOLINGEN
Jiří Sajbrt, Česká republika

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Jan Sajbrt)

(foto © Tomáš Randýsek)

VICTORIA
Pavel Uhlíř, Česká republika

(foto © Tomáš Randýsek)

PONAVA
Roman Šiler, Česká republika

(foto © Tomáš Randýsek)

MORAVA
Petr Příkazký, Česká republika

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Jan Sajbrt)

TU 47.001
ARGO s.r.o., Česká republika

(foto © Tomáš Randýsek)

TU 47.002
ARGO s.r.o., Česká republika

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Jiří Polák)

(foto © Jan Sajbrt)

GMEINDER
ARGO s.r.o., Česká republika

(foto © Tomáš Randýsek)

AEG
S.M.P.D., Česká republika

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Jan Sajbrt)

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Jiří Polák)

Pár momentek strojvedoucích z časného nedělního odpoledne.
V parku panovala opravdová výheň, takže rozpálené byly nejen parní lokomotivy:

(foto © T. Randýsek)

(foto © Jan Sajbrt)

Také na přednádraží bylo od časného rána živo.
(foto © Tomáš Randýsek)

Obě mechanická návěstidla signalizovala, že je otevřeno pro veřejnost.
(foto © Tomáš Randýsek)

Areál hlavního nádraží.
(foto © Jan Sajbrt)

Návštěvníci.
(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Jan Sajbrt)

(foto © Tomáš Randýsek)

Při tak intenzivním provozu je setkání vlaků na trati docela častým jevem. Radost ze setkání projevují skoro všichni - strojvedoucí nejčastěji pískáním nebo houkáním, cestující zase máváním a děti povykováním. Také při průjezdu pod mostem pomáhají cestující lokomotivám s houkáním.

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Jan Sajbrt)

Dozbrojování lokomotivy.
(foto © Tomáš Randýsek)

Průjezd Garrattky.
(foto © Tomáš Randýsek)

Odjezd komerčního vlaku.
(foto © Tomáš Randýsek)

Na přejezdech:

(foto © Tomáš Randýsek)

(foto © Jan Sajbrt)

Uhlířovi zase po dlouhé době
provětrali závodního mamuta.
(foto © Tomáš Randýsek)

Bohouš odjíždí z točny.
(foto © Tomáš Randýsek)

Filip, který pracuje jako průvodčí,
si prohodil kvůli akci turnus
a celý den dělal výhybkáře.
(foto © Tomáš Randýsek)

A potom že má malá T211
malou tažnou sílu.
(foto © Tomáš Randýsek)

Podvečerní sólo jízda TU 47.001.
(foto © Tomáš Randýsek)

Spřažené RT3.
(foto © Tomáš Randýsek)

Rakouské dieselovky jsou
hezky pohromadě.
(foto © Tomáš Randýsek)

MALÁ DRÁHA SKALSKO 3.
(foto © Jan Sajbrt)

SMOSCHEWER.
(foto © Jan Sajbrt)

KAROLINENHOF.
(foto © Jan Sajbrt)

SOUTHERN L1.
(foto © Jan Sajbrt)

MILADA.
(foto © Jan Sajbrt)

GEBUS.
(foto © Jan Sajbrt)

ÖBB 2070 076-1.
(foto © Jan Sajbrt)

ET 4040.
(foto © Jan Sajbrt)

CLASS 37.
(foto © Jan Sajbrt)

T 211.9025.
(foto © Jan Sajbrt)

Drobné opravy se provádí za provozu.
(foto © Jiří Polák, Jan Sajbrt)

Nový kilometrovník SMPD.
(foto © Jan Sajbrt)

Obě Téúčka odvezly nejvíce cestujících.
(foto © Tomáš Randýsek)

Jenda.
(foto © Tomáš Randýsek)

Lukáš.
(foto © Tomáš Randýsek)

Jenda.
(foto © Tomáš Randýsek)

Jurovo intermezzo:

"Hele Juro, co to máš za sebou!"
(foto © Tomáš Randýsek)

"To je přece semafor, melóne!"
(foto © Tomáš Randýsek)

"Tam úplně nahoře jsem byl."
(foto © Tomáš Randýsek)

"Ale teď se radši napiju!"
(foto © Tomáš Randýsek)

Doprovodný program

Jako každoročně probíhal na části přilehlého parkoviště technický doprovodný program. Hlavním lákadlem byla určitě brněnská normálněrozchodná lokomotiva 213.901, která se zde představila poprvé a jezdila tam a zpět po 50 metrech kolejí. Zájemci se mohli podívat přímo na stanoviště strojvedoucího a podívat se, jak se vlastně taková skutečná parní lokomotiva ovládá. Mezi další velké parní stroje, které se představily v celé své kráse, patřil silniční válec Mamut z roku 1930. Ten u nás nebyl poprvé a svojí velikostí a majestátní jízdou po parkovišti budil úctu i obdiv přihlížejících. Také funkční replika parního motocyklu z roku 1868, se kterou se Pavel Barnasík proháněl mezi diváky a ostatními exponáty, vyvolávala němý úžas, ale i nevěřícné kroucení hlavami. Sešlo se nám i několik stacionárních parních strojů a strojků. Na 75mm rozchodu se uprostřed parkoviště proháněly modely parní lokomotivy řady 365.0 v měřítku 1:20 a lokomotivy T47.022 v měřítku 1:10. Historické autobusy se představily ve stejné sestavě jako loni, jedinou výjimkou byla nově zrenovovaná Tatra 500 HB. Doprovodný program uzavíralo naše klubové kolejiště s funkčními modely parních lokomotiv.

Roztopená a připravená k provozu.
(foto © Tomáš Randýsek)

I když je lokomotiva vzhledem ke svým ostatním kolegyním poměrně subtilní,
tak když jste stáli vedle ní resp. pod ní, vůbec Vám to tak nepřipadalo.
(foto © Tomáš Randýsek)

Parní válce.
(foto © Tomáš Randýsek)

Detaily rozvodů.
(foto © Tomáš Randýsek)

Trocha kouře.
(foto © Tomáš Randýsek, Jiří Polák)

Parní pumpa.
(foto © Tomáš Randýsek, Jiří Polák)

Strojvedoucí Jiří Kotas.
(foto © Tomáš Randýsek)

Pohled z kabiny.
(foto © Tomáš Randýsek)

Blíží se k nám parní válec.
(foto © Jiří Polák)

Z očí do očí.
(foto © Tomáš Randýsek)

Potom jsme si jeden po druhém mohli vyzkoušet ovládat velkou parní lokomotivu.
Hejblátka o něco větší než na našich modelech, musíte zkrátka použít větší sílu.
Na těch padesáti metrech kolejí to byla pěkná hoňka, ale vždy jsme to stačili dobrzdit.
(foto © Tomáš Randýsek, Jiří Polák)

"Už je ze mě zkušenej fíra."
(foto © Tomáš Randýsek)

A také jsme nemohli odolat pozvání od Petra, abychom se svezli na parním válci.
Ještě větší hokna než na mašině a to jsme se jen snažili udržovat směr jízdy, vše ostatní obstarával Petr.
Než začne přední válec zatáčet, to si myslíte, že Vám ruka upadne.
A pak to zase vrátit zpět. Fakt to nemá žádný posilovač řízení:

"Vítáme Vás na palubě!"
(foto © Tomáš Randýsek)

Výrobní štítek.
(foto © Tomáš Randýsek)

"No to jsem tedy žádostiv."
(foto © Jiří Polák)

Vše je nutné zdokumentovat.
(foto © Jiří Polák)

Tady to vyšlo taktak.
(foto © Jiří Polák)

Pavel Barnasík se proháněl na replice parního motockylu z roku 1868:

Stabilní motor Little:

Benzínová lokomobila Benz Třebíč z roku 1920:

Stabilní motor Klíma z roku 1920:

Stabilní stroj Rémar Písek z roku 1925:

Spalovací motor Slavia Rapid:

Mobilní kolejiště pana Prokeše s modely lokomotivy 365.0 a T47.022:

Stabilní strojky Pavla Buchty:

Stabilní strojky Bartłomieja Rutczyka:

Stabilní strojky:

Historické autobusy:

Klubové kolejiště S.M.P.D.:

K poslechu nám i návštěvníkům hráli v sobotu Lodníci a K.R. Banda.
Vlak v 0.05 se sice ještě nenaučili,a le i tak zazněly osvědčené pecky.
Asi jim prodloužíme angažmá i na příští rok, pokud tedy budou mít zájem:

Poslední sobotní vlak plný děvčat se pomalu stává tradicí.
A že si jejich pomoci opravdu vážíme, tak je na tom vlaku i obsloužíme - zkrátka full service.
Podávala se vychlazená Frankovka rosé a děvčata si jízdu jak se patří užila:

A potom jsme ještě vyzkoušeli tažnou sílu Garrattky.
Měla za sebou celkem sedm plně obsazených vagonů.
Stoupání bylo sice náročné a občas jsme ji museli trochu pomoci,
ale na to, že nebyla na své domovské trati, zvládla zkoušku výborně:

Petr teď právě staví svoji první sedmičku.
Na první zkušební jízdu přivezl hotový podvozek s usazeným kotlem.
Dopoledne zkoušel průjezd přes výhybky a večer si pak v závěsu střihnul celou trať:

Přeprava lokomotivy aneb černá kaňka na závěr ...

Samotnou přepravu lokomotivy a kolejových polí jsem si nechal až na úplný závěr. Jak jsem předeslal již na začátku reportáže, je organizace takové přepravy finančně i časově značně nákladná. Pro přepravu lokomotivy i kolejových polí je zapotřebí speciální silniční návěsy a podvalníky, na vykládku lokomotivy pak dva těžké jeřáby. Přestože byl na celý doprovodný program vyřízen a zaplacen zábor parkoviště, byly zde umístěny zákazy vjezdu a ohraničující červeno-bílé pásky, vždy se najde pár jedinců, kteří to nehodlají respektovat. Už v pátek ráno, když bylo ještě parkoviště prázdné, se našly dámy, které i přes zákaz vjezdu najížděly na zabranou plochu a když jsme se jim to snažili vysvětlit, tak se ještě rozčilovaly, proč mají zaparkovat až za záborem. Odtud je to přece do obchodu strašně daleko (asi tak o sedmdesát metrů) - to je přece pádný argument. Všem se hluboce omlouváme, ale kdyby do budoucna několikrát denně udělaly pár kroků navíc, nemusely by pak večer utrácet za fitka a různé běžící pásy. Tyto pokusy se nám ještě podařilo odrazit, kolejová pole jsme položili bez problémů. Nenapadlo nás však hlídat zabranou plochu osobně, na to při organizaci a přípravách opravdu nemáme kapacity. V tomto jsme spoléhali na sekuriťáky v Olympii.
Jaké však bylo naše překvapení, když jsme po příjezdu návěsu s lokomotivou zjistili, že v záboru zase stojí dvě auta a jedno z nich dokonce na žlutých čárách. To jsou asi typy aut, které mají už přímo v technickém průkazu napsáno - jezdit do zákazu vjezdu a parkovat v zákazu zastavení. Ani jakési povolení vydané městem Brnem pro náměstí Svobody zde nepůsobilo věrohodně. To jsou ti novodobí a arogantní rádoby podnikatelé, kteří si myslí, že když vydělají trochu víc peněz, že můžou úplně všechno. Však oni mají přece své známé na magistrátech, své právníky. Ani po dvou hodinách se je nepodařilo v Olympii vyvolat. Jeřábníci měli opravdu strach se do vykládky lokomotivy pustit, protože pro uchopení 27 tun hmotnosti potřebují trochu víc místa, než jim zaparkovaná auta umožnila. Věřím tomu, že kdyby je náhodou při vykládce odřeli, to by se pak nestačili divit, čeho jsou jejich majitelé schopni. Ale majitelé stále nikde.
A tak jsme se s nadějí obrátili na naše "Pomáhat a chránit". Ještě než jsem stačil dovysvětlit problém, tak mě utnuli, že to nespadá do jejich kompetence, a tak musím volat městskou policii Brno, ale že mě tam milostivě přepojí. A tak anabáze začala nanovo, opět vysvětlování problému a už se zdálo, že se dobereme nějakého řešení a pak najednou nevinná otázka:

"Kde že se to vlastně stalo?"
"Na parkovišti za nákupním centrem Olympia."
"To musíte volat do Modřic, to spadá po ně."
"Ale auta stojí na katastrálním území Brno-jih."
"To spadá pod Modřice, moment, přepojím Vás!"
"Městská policie Modřice, slyším!"

... a znovu vysvětlování problému ...

"Kde to vlastně stojíte?"
"Na parkovišti za nákupním centrem Olympia."
"To spadá pod Rajhrad, přepojím Vás!"

A v Rajhradě mi slušně vysvětlili, že je to vlastně dopravní přestupek a že mám určitě volat státní policii. A tak znovu vytáčím 158 a ptám se, co máme dělat, když nám dvě auta, stojící na zákazu zastavení, brání ve vykládce. A dostane se mi laskavého vysvětlení, že se musím řídit občanským zákoníkem a že si tedy mohu v telefonním seznamu najít komerční odtahovou službu a auta nechat odtáhnout. Ještě tam chybělo "Pán s Tebou, synu" a křížek na čelo. Ještě že se nedělo nějaké násilí, než by si příslušníci ten horký brambor párkrát přehodili, mohlo by být taky už pozdě.
A tak jsme byli nuceni uchýlit se k malé lži a tak Roman (mně už by asi poznali) zavolal na 158, že mu osobní automobil brání v odjezdu z parkoviště u Olympie. A zase chtěli vědět, kde přesně stojí, a že je to v katastrálním úřadu Modřic. A když se Roman snažil vysvětlit, že parkoviště u našeho nádraží je v katastrálním území Brno-jih, tak se mu dostalo ponaučení, aby nebyl sprostý. Nicméně se asi po patnácti minutách dostavila městská policie v Modřicích a v rámci svých omezených pravomocí začala případ řešit. Nakonec to bylo vyřešeno jako dopravní přestupek s předvoláním k podání vysvětlení. Tak alespoň něco. Nakonec už jeřábníky přestalo bavit čekat a tak i za cenu rizika poškození obou automobilů a s nutností najet a zafixovat jeden s jeřábů ve vysázených keřích a levanduli začali s překládkou lokomotivy z návěsu na koleje.
A mezitím se dostavil majitel prvního automobilu a fakt se divil, co se kolem něj děje. Nejdřív začal s tím, že je vlastně zásobování a že tam může normálně stát. Potom začal volat svého právníka, co má vlastně říkat a co má dělat. Vůbec bych se nedivil, kdyby všem tvrdil, že tam ty čáry nakreslili, když už tam stál. Každý "slušný" člověk by se alespoň omluvil, ale moderní podnikatel ne. Arogance sama, přidrzlý výraz v obličeji - "Co po mě vlastně chcete?"
A ten druhý s Mercedesem? Ten se raději neukázal vůbec. Stál přece jenom v zákazu vjezdu, mimo žluté čáry. Nakonec v tichosti odjel, až bylo po všem. To už se nám tam na něj nechtělo čekat, když byla lokomotiva na kolejích.

Samotná vykládka lokomotivy trvala dvacet minut.
Nebýt těch dvou "inteligentů", mohlo být hotovo už o půl čtvrté a nemuseli jsme platit prostoje.
(foto © Tomáš Randýsek)

Jedno objasnění problému je skoro delší než reportáž z akce, ale je to pořád v nás. Každý si tu demokracii a svobodu v podnikání holt vysvětluje po svém. Je vidět, že některým by bič a malý dvorek prospěl. A kdyby byli místní sekuriťáci tak aktivní, jako když Juru v sobotu vyhazovali ze sloupů bludiště, když chtěl udělat pár záběrů z výšky, mohli jsme pár desítek tisíc korun ušetřit. V pondělí tam již fyzicky hlídali od časného rána, dokud jsme nenaložili poslední kus kolejí. Trochu drahé ponaučení pro příště, ale to je holt život. Přece si ho nenecháme zkazit dvěma arogantními ... (každý ať si dosadí dle vlastního uvážení).

Stejně už se těšíme na příští Parní Olympii.

Nahoru